Zas jsi o rok starší, Hani, dej si snad už deku na ni. Léta nám všem rychle běží, jednou prší, jednou sněží. Řádně oslav ta tvá léta, po mládí je navždy veta. Teď je z Tebe žena v květu nebo se snad trapně pletu? Teď už ale vážně, Hano, nervy pevné měj jak lano, vždyť jsi ještě baba k mání, neměj z toho depku, paní. Měj se skvěle, měj se krásně, neber vážně moje básně. Vždyť mě znáš, co já jsem zač, neměj nikdy v srdci pláč. Tak Ti přeju zdraví kupu, miluj tu svou mužskou tlupu. Lásku, plno pohody, v štěstí mnoho náhody. Ať Tvůj život není dřina přeje paní Kateřina. Kateřina Doulová